Normy a certifikace

Standardní zkušební metoda pro stanovení indexu bleskového oblouku a standardní specifikace pro výrobky na ochranu obličeje.

POVINNÉ POŽADAVKY

Typ 1: Síla nárazu přenášená na víčko nesmí překročit 4 450 N při pádu 3,6 kg (8 lb) rychlostí 5,5 m/s (metrů za sekundu).

Průnik: Průbojník o hmotnosti 1 kg se nesmí dostat do kontaktu s falešnou hlavou při rychlosti 7,0 m/s.

Hořlavost: Přilba nesmí hořet s vyzařováním plamene po dobu delší než 5 sekund po stažení plamene

Elektrická odolnost: Zkouška odolnosti při 20 000 V pro třídu E nebo 10 000 V pro třídu G. Třída C neposkytuje žádnou ochranu proti elektrickému nebezpečí.

Typ 2: Kromě požadavků typu 1 musí ochrana hlavy typu 2 splňovat také.

Útlum energie: zrychlení nesmí překročit 150 g v případě pádu na čepici a do strany při použití 5 kg fi guríny hlavy rychlostí 3,5 m/s.

Boční průnik: Vpředu, vzadu a po stranách se nesmí 1 kg penetrátor dostat do kontaktu s maketou hlavy při rychlosti 5,0 m/s.

NEPOVINNÉ POŽADAVKY

ANSI/ISEA Z89.1 4 možnosti: nízká teplota (LT), vysoká teplota (HT), obrácená poloha opotřebení a vysoká viditelnost.

Požadavky na protichemické ochranné oděvy se spoji nepropustnými vůči TYP 3 kapalinám (typ
3) nebo vůči rozstřiku (typ 4), včetně oděvů, které poskytují ochranu pouze části těla (typy PB [3] a PB [4]).

Norma stanoví minimální požadavky na tyto typy protichemických ochranných oděvů pro omezené
nebo opakované použití:

- Oděv chránící celé tělo, se spoji mezi jednotlivými částmi oděvu nepropustnými vůči kapalinám
(typ 3, oděv nepropustný vůči kapalinám);
- Oděv chránící celé tělo, se spoji mezi jednotlivými částmi oděvu nepropustnými vůči rozstřiku (typ
4, oděv nepropustný vůči rozstřiku).

Poznámka: Tyto normy nesly původní označení EN1512 (typ 4) a EN1511 (typ 3).

a - Když ochranné prostředky chrání pouze určité části těla (trup, paže, nohy), jsou vyžadovány pouze požadavky na vlastnosti materiálů tvořících oděv (typ 6, 4 a 3).

ODĚVY CHRÁNÍCÍ PROTI TEPLU A PLAMENU

Norma stanovuje požadavky na vlastnosti materiálů a oděvů pro ochranu proti vysokým teplotám
a plamenu. Týkají se oděvních produktů vyráběných z poddajných materiálů, které jsou určeny k
ochraně lidského těla, s výjimkou rukou, proti vysokým teplotám a plamenu. Provádějí se následující
zkoušky :

MAIVE2
	EN ISO 11612
	A1 A2 B1 C1 E3 F1

Ochranný oděv úrovně C1 je vhodný tehdy, kdy je potenciální riziko relativně nízké. Ochranný oděv
úrovně C1 poskytuje minimální ochranu a není vhodný při použití koncentrovaných pesticidních
přípravků. Může být použit jako základní ochranný oděv s jinými částmi v případě, kdy je potenciální
riziko relativně vyšší.

Ochranný oděv úrovně C2, včetně částečného ochranného oděvu, je vhodný v případě, kdy bylo
zjištěno, že požadovaná ochrana je vyšší než ochrana poskytovaná ochranným oděvem úrovně C1.
Ochranný oděv úrovně C2 obvykle nabízí rovnováhu mezi pohodlím a ochranou. Tento ochranný
oděv není vhodný při použití koncentrovaných pesticidních přípravků. Může být použit jako základní
ochranný oděv s jinými částmi v případě, kdy je potenciální riziko relativně vyšší.

Ochranný oděv úrovně C3, včetně částečného ochranného oděvu, je vhodný, pokud bylo zjištěno,
že potenciální riziko je vysoké. U kombinéz úrovně C3 jsou nezbytná preventivní opatření, jako je
krátkodobé použití, protože tyto kombinézy mohou generovat nadměrné teplo vedoucí k vyčerpání
a tepelnému stresu. Ochranný oděv úrovně C3, včetně částečného ochranného oděvu, je vhodný
při použití jak naředěných, tak koncentrovaných pesticidů.

Vzniklé riziko by mělo být posouzeno podle toxicity fytosanitárního přípravku (viz jeho označení) a
stupně expozice obsluhy. Je například snadno pochopitelné, že míra expozice obsluhy bude mnohem vyšší v případě postřiku provedeného traktorem s otevřenou kabinou než v případě manuálního postřiku.

Požadavky na protichemické ochranné oděvy s omezeným použitím na ochranu proti kapalným
chemickým látkám (ochranné prostředky typu 6) včetně oděvů pro ochranu částí těla (typ PB [6]).

Norma stanoví minimální požadavky na protichemické ochranné oděvy pro omezené nebo pro
opakované použití. Protichemické ochranné oděvy s omezeným použitím jsou určeny pro použití
v případě potenciálního vystavení lehkému rozstřiku kapalných aerosolů nebo rozstřiku malého
objemu při nízkém tlaku, u nichž se nevyžaduje kompletní zábrana proti průniku kapaliny (na
molekulární úrovni).

OCHRANNÉ ODĚVY ROZPTYLUJÍCÍ ELEKTROSTATICKÝ NÁBOJ

Tato evropská norma stanovuje požadavky na materiály a řešení ochranných oděvů rozptylujících
elektrostatický náboj, které se používají jako doplněk systémů uzemnění s cílem zabránit výbojům
s následkem vznícení. UPOZORNĚNÍ: Tyto požadavky se mohou ve vznětlivých prostředích
obohacených kyslíkem ukázat jako nedostatečné. Tato norma se nevztahuje na ochranné
prostředky proti napětí v síti.

Často se vyžaduje kontrola nežádoucí statické elektrické energie na osobách.

Elektrostatické napětí může mít vážné následky u nabitých osob, protože může být dostatečně
vysoký, aby při výbojích vyvolávalo nebezpečné jiskry.

Po zhodnocení rizik může dojít k situaci, že ochranný oděv s rozptylem elektrostatických nábojů
není dostatečný. Vhodnější je používání oděvů certifikovaných podle normy EN1149- 5.

V dodatku II-A-2.3 směrnice ATEX 1999/92/CE se požaduje, aby pracovníci byli vybaveni
pracovními oděvy z materiálů, které neprodukují elektrostatické výboje s rizikem vznícení ve
výbušných prostředích.

Elektrostatické napětí může mít vážné dopady také na materiály, které jsou citlivé na elektrické
výboje. Antistatické oděvy se proto často používají v závodech vyrábějících elektronická zařízení,
například při výrobě polovodičů. Konečně jsou využívány také v závodech s kontrolovaným
ovzduším, jako jsou například automobilové lakovny, s cílem zabránit nežádoucímu přenosu
částic, které by se mohly usadit na lakovaných karosériích.

Rozptylování elektrostatického náboje lze dosáhnout úpravou omezující tvorbu tohoto náboje
nebo přimísením uhlíkových nebo kovových vláken. Osoby používající ochranný oděv rozptylující
elektrostatický náboj, musí být povinně uzemněné s odporem nižším než 10⁸ Ω, například pomocí
vhodné antistatické obuvi (požadavky na bezpečnostní obuv stanovuje norma EN ISO 20345)
nebo jakéhokoli jiného vhodného prostředku.

OCHRANNÉ ODĚVY PROTI CHLADNÉMU PROSTŘEDÍ

Norma specifikuje požadavky a zkušební metody na ochranné oděvní části (vesty, blůzy, kabátky,
kalhoty) určené pro práci v podmínkách chladného prostředí.

Tyto výrobky slouží jako ochrana proti lokálnímu prochladnutí těla při nízkých teplotách (-5°C a více)
a mohou se používat jak pro venkovní práce, např. ve stavebnictví, tak pro práce v interiéru, např.

V potravinářském průmyslu.

Tyto výrobky nejsou vždy nutně zhotoveny z materiálů nepropouštějících vzduch nebo vodotěsných.
Podle evropských norem jsou tyto požadavky volitelné.

X: třída tepelného odporu, Rct
X: třída prostupnosti vzduchu, AP
X: / cler oděvu (volitelné)
X: třída odolnosti proti průniku vody, WP (volitelné)

VYLEPŠENÉ VÝSTRAŽNÉ DOPLŇKY PRO SITUACE STŘEDNÍHO RIZIKA

Tato norma stanoví požadavky na vylepšené výstražné doplňky ve formě oděvu nebo zařízení,
které umí vizuálně indikovat přítomnost uživatele.

Doplňky pro vylepšenou viditelnost jsou určeny k zajištění viditelnosti uživatele v situacích s nízkým
nebo středním rizikem za všech denních světelných podmínek a / nebo pod osvětlením vozidla
nebo osvětlením světlometů ve tmě. Tato norma neplatí pro zařízení s vysokou viditelností ve
vysoce rizikových situacích, na které se vztahuje norma EN ISO 20471..

Minimální plocha v m² pro typ B1 a B2 :

Minimální plocha v m² pro typ A, B3 a AB :

Tato norma stanovuje požadavky a zkušební metody týkající se nevětraných ochranných oděvů pro
kontaminaci radioaktivním prachem.

Oděvy tohoto typu jsou navrženy tak, aby chránily pouze tělo, horní a dolní končetiny uživatele,
ale mohou být použity s příslušenstvím, které chrání ostatní části těla nositele (například obuv,
rukavice, ochranné dýchací zařízení - APR).

Oděvy jsou klasifikovány podle jmenovitého faktoru ochrany (poměr mezi koncentrací zkušebních
částic v okolní atmosféře a koncentrace zkušebních částic uvnitř oděvu), stanoveného dle poměru
k celkovému úniku dovnitř oděvu (poměr mezi koncentracemi zkušebních částic uvnitř oděvu a
uvnitř zkušební komory).

Třídy jsou následující:

PRO SVAŘOVÁNÍ A PODOBNÉ TECHNOLOGIE

Norma stanovuje požadavky na ochranné oděvy pro svářeče a pracovníky podobných oborů se
srovnatelnými riziky.

Účelem tohoto druhu ochranného oděvu je chránit nositele při rozstřiku roztaveného kovu, při
krátkodobém kontaktu s plamenem a před UV zářením. Oděv je určen k nošení v podmínkách
teploty okolí průběžně po dobu 8 hodin.

MAIVE2
	EN ISO 11611
	A1 Zkouška

VYSOCE REFLEXNÍ ODĚVY

Tato norma specifikuje požadavky na ochranný oděv, který má vizuálně upozornit na přítomnost
uživatele tak, aby byl dobře identifikovatelný a viditelný při nebezpečných situacích, a to za všech
světelných podmínek v denní době a ve světle automobilových reflektorů v noci.

Rozlišují se tři třídy oděvů s vysokou viditelností. Pro každou třídu jsou stanoveny minimální plochy,
které na oděvu musí být pošity materiálem zajišťujícím viditelnost - čím vyšší třída, tím vyšší viditelnost oděvu:

Označení:

X : třída viditelnosti oděvu (od 1 do 3)

EN ISO 20471  

2
Max. 25x

EN ISO 20471

2 : Třída viditelnosti (1 až 3)

Max. 25x : Volitelné značení, maximální počet pracích cyklů schválených pro model. Například: maximálně povolených 25 praní (zkontrolujte maximální povolenou teplotu na štítku oděvu).