Normy a certifikace

VYLEPŠENÉ VÝSTRAŽNÉ DOPLŇKY PRO SITUACE STŘEDNÍHO RIZIKA

Tato norma stanoví požadavky na vylepšené výstražné doplňky ve formě oděvu nebo zařízení,
které umí vizuálně indikovat přítomnost uživatele.

Doplňky pro vylepšenou viditelnost jsou určeny k zajištění viditelnosti uživatele v situacích s nízkým
nebo středním rizikem za všech denních světelných podmínek a / nebo pod osvětlením vozidla
nebo osvětlením světlometů ve tmě. Tato norma neplatí pro zařízení s vysokou viditelností ve
vysoce rizikových situacích, na které se vztahuje norma EN ISO 20471..

Minimální plocha v m² pro typ B1 a B2 :

Minimální plocha v m² pro typ A, B3 a AB :

Tato norma stanovuje požadavky a zkušební metody týkající se nevětraných ochranných oděvů pro
kontaminaci radioaktivním prachem.

Oděvy tohoto typu jsou navrženy tak, aby chránily pouze tělo, horní a dolní končetiny uživatele,
ale mohou být použity s příslušenstvím, které chrání ostatní části těla nositele (například obuv,
rukavice, ochranné dýchací zařízení - APR).

Oděvy jsou klasifikovány podle jmenovitého faktoru ochrany (poměr mezi koncentrací zkušebních
částic v okolní atmosféře a koncentrace zkušebních částic uvnitř oděvu), stanoveného dle poměru
k celkovému úniku dovnitř oděvu (poměr mezi koncentracemi zkušebních částic uvnitř oděvu a
uvnitř zkušební komory).

Třídy jsou následující:

PRO SVAŘOVÁNÍ A PODOBNÉ TECHNOLOGIE

Norma stanovuje požadavky na ochranné oděvy pro svářeče a pracovníky podobných oborů se
srovnatelnými riziky.

Účelem tohoto druhu ochranného oděvu je chránit nositele při rozstřiku roztaveného kovu, při
krátkodobém kontaktu s plamenem a před UV zářením. Oděv je určen k nošení v podmínkách
teploty okolí průběžně po dobu 8 hodin.

MAIVE2
	EN ISO 11611
	A1 Zkouška

VYSOCE REFLEXNÍ ODĚVY

Tato norma specifikuje požadavky na ochranný oděv, který má vizuálně upozornit na přítomnost
uživatele tak, aby byl dobře identifikovatelný a viditelný při nebezpečných situacích, a to za všech
světelných podmínek v denní době a ve světle automobilových reflektorů v noci.

Rozlišují se tři třídy oděvů s vysokou viditelností. Pro každou třídu jsou stanoveny minimální plochy,
které na oděvu musí být pošity materiálem zajišťujícím viditelnost - čím vyšší třída, tím vyšší viditelnost oděvu:

Označení:

X : třída viditelnosti oděvu (od 1 do 3)

EN ISO 20471  

2
Max. 25x

EN ISO 20471

2 : Třída viditelnosti (1 až 3)

Max. 25x : Volitelné značení, maximální počet pracích cyklů schválených pro model. Například: maximálně povolených 25 praní (zkontrolujte maximální povolenou teplotu na štítku oděvu).

Norma specifikuje požadavky a zkušební metody pro ochranné oděvy proti chladu, za teplot
nižších než -5°C (pracovníci v chladírnách a v prostředí extrémního chladu).

Rozlišujeme dva typy oděvů:

Oděvní části: součásti oděvů kryjící část těla, např. bunda s kapucí, blůza, kabátek,
Celé oděvy: oděvy kryjící celé tělo (trup + dolní končetiny), např. Kombinézy nebo kabátek s
kalhotami.

X (spodní prádlo B/C/R): /cler oděvu
X: třída prostupnosti vzduchu, AP
X: třída odolnosti proti průniku vody, WP (volitelné)

Norma EN ISO 374-5 specifikuje požadavky a zkušební metody pro ochranné rukavice určené k ochraně uživatele před mikroorganismy (plísně a baktérie, případně také viry).

Pronikání plísní a baktérií (testy podle normy EN374-2): Zkušební metoda, kterou se ověřuje těsnost rukavic vůči pronikání vody a vzduchu.

Pronikání virů (testy metodou B podle normy ISO 16604): Proces určující odolnost vůči pronikání patogenů přenášených krví.

- zkušební metoda využívající bakteriofágy Phi-X174.

Rukavice bude v závislosti na typu nést následující piktogram:

Příklady použití:

Určující je oblast využití, protože v závislosti na případu musí mít rukavice kombinaci určitých vlastností, aby splňovala stanovené požadavky na ochranu. Proto je vždy velmi důležité se v návodu k použití informovat o určených oblastech použití a výsledcích laboratorních testů. Přesto se však doporučuje předem ověřit vhodnost rukavic k určitému účelu provedením zkoušky, protože podmínky na pracovišti se mohou od laboratorních podmínek lišit, například teplotou, mírou oděru nebo stupněm degradace materiálu. EN388 ISO 23 388 OCHRANA PROTI.

Norma ISO 18889 specifikuje požadavky na ochranné rukavice pro pracovníky manipulující s pesticidy a pro pracovníky zajišťující další zpracování.

Rukavice třídy G1 jsou vhodné v případě, kdy je potenciální riziko relativně nízké. Tyto rukavice nejsou vhodné pro použití s pesticidy koncentrovaného složení, ani v případě mechanického rizika. Rukavice třídy G1 jsou nejčastěji jednorázové.

Rukavice třídy G2 jsou vhodné v případě, kdy je potenciální riziko vyšší. Jsou vhodné pro použití se zředěnými pesticidy a koncentrovanými pesticidy. Rukavice třídy G2 také splňují minimální požadavky na mechanickou pevnost, a proto jsou vhodné pro činnosti, které vyžadují rukavice s minimální mechanickou pevností.

Rukavice třídy GR chrání pouze dlaň ruky a jsou určeny pro pracovníky, kteří po aplikaci pesticidů přicházejí do styku se suchými nebo částečně suchými zbytky pesticidů na povrchu rostliny nebo pracovníky zajišťující další zpracování.

Norma EN ISO374-1 specifikuje požadavky na ochranné rukavice proti nebezpečným chemikáliím a mikroorganismům.

• Pronikání (zkoušeno podle normy EN374-2): Proces, při kterém plynné nebo kapalné látky pronikají skrz porézní materiály, švy, dírky nebo jiné nedokonalosti materiálu ochranných pracovních rukavic na nemolekulární úrovni

• Ztráta ochranných vlastností (testováno podle normy EN374-4): Stanovení fyzikální odolnosti materiálu vůči ztrátě vlastností při trvalém vystavení nebezpečným chemikáliím.

• Prostupování (zkoušeno podle normy EN374-3 nebo EN16523): Proces, kterým chemická látka při trvalém vystavení proniká materiálem ochranných rukavic na molekulární úrovni.

Verze EN ISO normy EN374-1 zavádí 3 typy ochrany proti prostupování chemických produktů:

- Typ A: Rukavice bude považována za odolnou proti prostupování chemikálií, pokud získá index užitných alespoň s hodnotou 2 pro 6 zkušebních chemických produktů z následujícího seznamu chemikálií uvedeného v následující normě.

- Typ B: Rukavice získá index užitných vlastností alespoň s hodnotou 2 pro 3 zkušební chemické produkty ze seznamu chemikálií uvedeného v normě.

- Typ C: Rukavice získá index užitných vlastností alespoň s hodnotou 1 pro 1 zkušební chemický produkt ze seznamu chemikálií uvedeného v normě.

IRAM 3610 is an Argentine standard specifying safety footwear requirements and testing methods. It covers 42 different types of tests: structural, material, minimum height, etc. The tests concern everything from impacts to the fingers (up to 200 J of energy) to finger compression (up to 1500 kg/3307 lb), and mechanical resistance of the leather, linings, insoles, tongues, outsoles, etc.

Norma EN511 specifikuje požadavky a zkušební metody pro rukavice určené pro práci v chladném prostředí do teploty -30 °C (případně až do -50 °C), kdy chlad je přenášen konvekčně anebo kontaktně. Chlad může být způsoben klimatickými podmínkami nebo může pocházet z průmyslové činnosti.

V procesu výběru ochranných rukavic proti chladu je nutné vždy brát v úvahu více parametrů, jako je okolní teplota, zdravotní stav uživatele, doba vystavení chladu, typ vykonávané aktivity apod.

Norma EN16350 stanoví další požadavky na ochranné rukavice, které jsou používány v prostředí, které zahrnuje nebo může zahrnovat hořlavé nebo výbušné zóny.

Další elektrostatické vlastnosti lze definovat pomocí EN1149-1 (odpor stanovený podél povrchu materiálu) nebo EN1149-3 (útlum náboje), ale nejsou dostatečné k posouzení ochranných rukavic rozptylujících elektrostatický náboj.

Norma EN407 stanovuje zkušební metody a všeobecné požadavky na funkčnost při vysokých teplotách a na označení rukavic a ochraně předloktí, určených k ochraně rukou před horkem nebo před ohněm. Platí pro všechny rukavice, které musí chránit ruce před horkem nebo před plameny vyskytujícími se v jedné nebo v několika z následujících forem: požár, kontaktní teplo, konvekční teplo, vyzařované teplo, malý rozstřik roztaveného kovu nebo velký rozstřik roztaveného kovu.

Pokud vykazuje výrobek odolnost vůči hořlavosti, bude piktogram                                           

Pokud výrobek nevykazuje žádnou odolnost vůči hořlavosti (0 nebo X), bude piktogram         

Referenční norma, kterou nelze uplatnit samostatně, ale vždy ve spojení s jinou normou obsahující konkrétní požadavky na parametry ochrany.

• Musí být neškodné (ph, úroveň chrómu VI atd.).

• Vyhovovat podle velikostní tabulky (viz níže).

• Vyhodnotit obratnost při nasazení, prodyšnost a pohodlí.

• Splňovat požadavky na označování, informace a pokyny pro identifikaci.

Specifikace ochranných faktorů a požadavek týkajících se faktorů filtrů určených na ochranu operátorů při sváření a příslušných technikách. Specifikace požadavků na svařovací filtry s dvojitým ochranným faktorem.

Platí pro všechny druhy individuální ochrany zraku proti nebezpečí poškození zraku, s výjimkou jaderného záření, rentgenového záření, laserového záření a infračerveného záření, emitovaných z nízkoteplotních zdrojů. Nevztahuje se na prostředky na ochranu zraku, pro které existují samostatné normy (anti-laserová ochrana zraku, sluneční brýle obecně atd.)

Norma EN388 platí pro posuzování fyzikální a mechanické odolnosti proti oděru, proříznutí, propíchnutí a roztržení u všech typů ochranných rukavic. Počínaje verzí 2016 této normy jsou zde uvedeny nové volitelné parametry.

Ochrana proti nárazu v metakarpální oblasti (záprstní kůstky): jsou-li požadovány tyto parametry, je zde uvedeno označení „P“.

Příklad označení:

4233X P

Příklady označení:

4543D ou 4X43D

Ochrana proti proříznutí čepelí, 2 zkušební metody:

EN388 6.2.: Proti nízkému až střednímu riziku proříznutí. Používá se kruhová čepel, na niž je vyvíjena konstantní síla 5 N. Čepel se pohybuje odpředu dozadu, dokud nedojde k proříznutí vzorku. Měří se počet provedených cyklů a podle něj se stanovuje odpovídající úroveň ochrany.

EN ISO 13997: Pro materiály, které během zkoušky EN388 6.2 ztupí čepel, a pro zvláště odolné materiály: pro zvýšené riziko proříznutí. Čepel je tažena přes zkušební vzorek po stanovené dráze 20 mm s přítlačnou silou 2 N a poté se zkouška provádí znovu se zvýšením síly, dokud se nedosáhne síly potřebné k proříznutí vzorku. Odpovídající úroveň ochrany se stanovuje podle síly potřebné k proříznutí vzorku. Tato metoda představuje více situací v praxi, kdy hrozí zvýšené riziko proříznutí.

Norma EN ISO 10819 stanovuje výkonnostní požadavky na tlumení vibrací pomocí rukavic, které také musí splňovat požadavky na tloušťku a rovnoměrnost antivibračního materiálu. Je třeba poznamenat, že tento typ rukavic může spíše snížit než vyloučit zdravotní rizika spojená s vibracemi přenášenými do rukou.

Faktor přenosu vibrací ve frekvenčních pásmech třetiny oktávy od 25 do 200 Hz musí být maximálně 0,90. Faktor měřený na frekvenčních pásmech třetiny oktávy od 200 do 1250 Hz, musí být maximálně 0,60.

Specifikace požadavků na automatické svařovací filtry, neboli svařovací zorníky s automatickou změnou koeficientu propustnosti. Účelem těchto zorníků je ochrana uživatelů při svařování a příbuzných pracovních postupech.

Specifikace ochranných faktorů a požadavek týkajících se faktoru ochranných filtrů vůči ultrafialovému záření.