Normy a certifikace

Equipment consisting of a mobile fall arrester with self-locking, integral with its flexible anchorage line (rope, cable…). An energy reducer (absorber) can be built-in in the equipment.

Equipment consisting of a mobile fall arrester with self-locking, integral with its rigid anchorage line (rail, cable…). An energy reducer can be built-in on the equipment.

Body securing device intended to stop falls. The full body harness can be made of straps, buckles and other elements; set and adjusted in a right way on the body of an individual to secure him during a fall and afterwards.

Component of a fall arrest equipment, which guarantees the stop of a fall from a height in safety by reducing the impact of the shock.

WARNING: If we associate a lanyard energy absorber, the total length of the entire device must not exceed 2 m.

Beschrijft de artikelen en de situaties voor individuele bescherming tegen valrisico’s.

Connection element or equipment component. A connector can be karabiner or a snap hook.
Class A: Anchorage connector, automatic lock used as the component and designed to be connected directly to a specific type of anchorage.
Class B: Primary connector with automatic lock used as the component.
Class M: Multi-purpose connector, primary or quick opening, used as a component, which can be loaded along its major axis or minor axis.
Class Q: Quick opening connector used in long-term or permanent applications, screw lock. When completely screwed this part is a supporting part of the
connector.
Class T: Manufactured end connector, automatic lock, designed as part of a subsystem for attachment so that the load is carried in a predetermined direction.

Connection elements or equipment component. A lanyard can be in rope made of synthetic fibres, in metallic rope, in strap or in chain.
CAUTION: A lanyard without energy absorber must not be used as a fall arrest equipment.

A work positioning system consists of elements (belt and work positioning line), joined together to form a complete piece of equipment.

Element of a fall arrester system to which a personal protective equipment can be fastened.
Type A - NON PPE : Anchor device with one or more stationary anchor points with the need of a structural anchor.
Type B: Anchor device with one or more stationary anchor points without the need of a structural anchor.
Type C - NON PPE : Anchor device employing a flexible anchor line with maximum deviation of 15°.
Type D - NON PPE : Anchor device employing a rigid anchor line with maximum deviation of 15°.
Type E: Anchor device for use on surfaces with a maximum slope of 5°.

Specifikace minimálních všeobecných požadavků, zkušebních metod, výběru, použití a údržby pomůcek pro ochranu zraku a obličeje.

Požadavky, vlastnosti, zkušební metody týkající se obličejových štítů, poskytujících ochranu před elektrickým obloukem.

Tato norma defi nuje zkušební metodu umožňující stanovit úroveň utlumení hluku (NRR Noise Reduction Rating) při použití určitého chrániče sluchu podle doporučení americké agentury EPA (Environmental Protection Agency). Předpisy jsou rovněž v souladu s 29CFR 1910.95, programem ochrany sluchu.

Standardní zkušební metoda pro stanovení indexu bleskového oblouku a standardní specifikace pro výrobky na ochranu obličeje.

POVINNÉ POŽADAVKY

Typ 1: Síla nárazu přenášená na víčko nesmí překročit 4 450 N při pádu 3,6 kg (8 lb) rychlostí 5,5 m/s (metrů za sekundu).

Průnik: Průbojník o hmotnosti 1 kg se nesmí dostat do kontaktu s falešnou hlavou při rychlosti 7,0 m/s.

Hořlavost: Přilba nesmí hořet s vyzařováním plamene po dobu delší než 5 sekund po stažení plamene

Elektrická odolnost: Zkouška odolnosti při 20 000 V pro třídu E nebo 10 000 V pro třídu G. Třída C neposkytuje žádnou ochranu proti elektrickému nebezpečí.

Typ 2: Kromě požadavků typu 1 musí ochrana hlavy typu 2 splňovat také.

Útlum energie: zrychlení nesmí překročit 150 g v případě pádu na čepici a do strany při použití 5 kg fi guríny hlavy rychlostí 3,5 m/s.

Boční průnik: Vpředu, vzadu a po stranách se nesmí 1 kg penetrátor dostat do kontaktu s maketou hlavy při rychlosti 5,0 m/s.

NEPOVINNÉ POŽADAVKY

ANSI/ISEA Z89.1 4 možnosti: nízká teplota (LT), vysoká teplota (HT), obrácená poloha opotřebení a vysoká viditelnost.

Požadavky na protichemické ochranné oděvy se spoji nepropustnými vůči TYP 3 kapalinám (typ
3) nebo vůči rozstřiku (typ 4), včetně oděvů, které poskytují ochranu pouze části těla (typy PB [3] a PB [4]).

Norma stanoví minimální požadavky na tyto typy protichemických ochranných oděvů pro omezené
nebo opakované použití:

- Oděv chránící celé tělo, se spoji mezi jednotlivými částmi oděvu nepropustnými vůči kapalinám
(typ 3, oděv nepropustný vůči kapalinám);
- Oděv chránící celé tělo, se spoji mezi jednotlivými částmi oděvu nepropustnými vůči rozstřiku (typ
4, oděv nepropustný vůči rozstřiku).

Poznámka: Tyto normy nesly původní označení EN1512 (typ 4) a EN1511 (typ 3).

a - Když ochranné prostředky chrání pouze určité části těla (trup, paže, nohy), jsou vyžadovány pouze požadavky na vlastnosti materiálů tvořících oděv (typ 6, 4 a 3).

ODĚVY CHRÁNÍCÍ PROTI TEPLU A PLAMENU

Norma stanovuje požadavky na vlastnosti materiálů a oděvů pro ochranu proti vysokým teplotám
a plamenu. Týkají se oděvních produktů vyráběných z poddajných materiálů, které jsou určeny k
ochraně lidského těla, s výjimkou rukou, proti vysokým teplotám a plamenu. Provádějí se následující
zkoušky :

MAIVE2
	EN ISO 11612
	A1 A2 B1 C1 E3 F1

Ochranný oděv úrovně C1 je vhodný tehdy, kdy je potenciální riziko relativně nízké. Ochranný oděv
úrovně C1 poskytuje minimální ochranu a není vhodný při použití koncentrovaných pesticidních
přípravků. Může být použit jako základní ochranný oděv s jinými částmi v případě, kdy je potenciální
riziko relativně vyšší.

Ochranný oděv úrovně C2, včetně částečného ochranného oděvu, je vhodný v případě, kdy bylo
zjištěno, že požadovaná ochrana je vyšší než ochrana poskytovaná ochranným oděvem úrovně C1.
Ochranný oděv úrovně C2 obvykle nabízí rovnováhu mezi pohodlím a ochranou. Tento ochranný
oděv není vhodný při použití koncentrovaných pesticidních přípravků. Může být použit jako základní
ochranný oděv s jinými částmi v případě, kdy je potenciální riziko relativně vyšší.

Ochranný oděv úrovně C3, včetně částečného ochranného oděvu, je vhodný, pokud bylo zjištěno,
že potenciální riziko je vysoké. U kombinéz úrovně C3 jsou nezbytná preventivní opatření, jako je
krátkodobé použití, protože tyto kombinézy mohou generovat nadměrné teplo vedoucí k vyčerpání
a tepelnému stresu. Ochranný oděv úrovně C3, včetně částečného ochranného oděvu, je vhodný
při použití jak naředěných, tak koncentrovaných pesticidů.

Vzniklé riziko by mělo být posouzeno podle toxicity fytosanitárního přípravku (viz jeho označení) a
stupně expozice obsluhy. Je například snadno pochopitelné, že míra expozice obsluhy bude mnohem vyšší v případě postřiku provedeného traktorem s otevřenou kabinou než v případě manuálního postřiku.

Požadavky na protichemické ochranné oděvy s omezeným použitím na ochranu proti kapalným
chemickým látkám (ochranné prostředky typu 6) včetně oděvů pro ochranu částí těla (typ PB [6]).

Norma stanoví minimální požadavky na protichemické ochranné oděvy pro omezené nebo pro
opakované použití. Protichemické ochranné oděvy s omezeným použitím jsou určeny pro použití
v případě potenciálního vystavení lehkému rozstřiku kapalných aerosolů nebo rozstřiku malého
objemu při nízkém tlaku, u nichž se nevyžaduje kompletní zábrana proti průniku kapaliny (na
molekulární úrovni).

OCHRANNÉ ODĚVY ROZPTYLUJÍCÍ ELEKTROSTATICKÝ NÁBOJ

Tato evropská norma stanovuje požadavky na materiály a řešení ochranných oděvů rozptylujících
elektrostatický náboj, které se používají jako doplněk systémů uzemnění s cílem zabránit výbojům
s následkem vznícení. UPOZORNĚNÍ: Tyto požadavky se mohou ve vznětlivých prostředích
obohacených kyslíkem ukázat jako nedostatečné. Tato norma se nevztahuje na ochranné
prostředky proti napětí v síti.

Často se vyžaduje kontrola nežádoucí statické elektrické energie na osobách.

Elektrostatické napětí může mít vážné následky u nabitých osob, protože může být dostatečně
vysoký, aby při výbojích vyvolávalo nebezpečné jiskry.

Po zhodnocení rizik může dojít k situaci, že ochranný oděv s rozptylem elektrostatických nábojů
není dostatečný. Vhodnější je používání oděvů certifikovaných podle normy EN1149- 5.

V dodatku II-A-2.3 směrnice ATEX 1999/92/CE se požaduje, aby pracovníci byli vybaveni
pracovními oděvy z materiálů, které neprodukují elektrostatické výboje s rizikem vznícení ve
výbušných prostředích.

Elektrostatické napětí může mít vážné dopady také na materiály, které jsou citlivé na elektrické
výboje. Antistatické oděvy se proto často používají v závodech vyrábějících elektronická zařízení,
například při výrobě polovodičů. Konečně jsou využívány také v závodech s kontrolovaným
ovzduším, jako jsou například automobilové lakovny, s cílem zabránit nežádoucímu přenosu
částic, které by se mohly usadit na lakovaných karosériích.

Rozptylování elektrostatického náboje lze dosáhnout úpravou omezující tvorbu tohoto náboje
nebo přimísením uhlíkových nebo kovových vláken. Osoby používající ochranný oděv rozptylující
elektrostatický náboj, musí být povinně uzemněné s odporem nižším než 10⁸ Ω, například pomocí
vhodné antistatické obuvi (požadavky na bezpečnostní obuv stanovuje norma EN ISO 20345)
nebo jakéhokoli jiného vhodného prostředku.

OCHRANNÉ ODĚVY PROTI CHLADNÉMU PROSTŘEDÍ

Norma specifikuje požadavky a zkušební metody na ochranné oděvní části (vesty, blůzy, kabátky,
kalhoty) určené pro práci v podmínkách chladného prostředí.

Tyto výrobky slouží jako ochrana proti lokálnímu prochladnutí těla při nízkých teplotách (-5°C a více)
a mohou se používat jak pro venkovní práce, např. ve stavebnictví, tak pro práce v interiéru, např.

V potravinářském průmyslu.

Tyto výrobky nejsou vždy nutně zhotoveny z materiálů nepropouštějících vzduch nebo vodotěsných.
Podle evropských norem jsou tyto požadavky volitelné.

X: třída tepelného odporu, Rct
X: třída prostupnosti vzduchu, AP
X: / cler oděvu (volitelné)
X: třída odolnosti proti průniku vody, WP (volitelné)

VYLEPŠENÉ VÝSTRAŽNÉ DOPLŇKY PRO SITUACE STŘEDNÍHO RIZIKA

Tato norma stanoví požadavky na vylepšené výstražné doplňky ve formě oděvu nebo zařízení,
které umí vizuálně indikovat přítomnost uživatele.

Doplňky pro vylepšenou viditelnost jsou určeny k zajištění viditelnosti uživatele v situacích s nízkým
nebo středním rizikem za všech denních světelných podmínek a / nebo pod osvětlením vozidla
nebo osvětlením světlometů ve tmě. Tato norma neplatí pro zařízení s vysokou viditelností ve
vysoce rizikových situacích, na které se vztahuje norma EN ISO 20471..

Minimální plocha v m² pro typ B1 a B2 :

Minimální plocha v m² pro typ A, B3 a AB :

Tato norma stanovuje požadavky a zkušební metody týkající se nevětraných ochranných oděvů pro
kontaminaci radioaktivním prachem.

Oděvy tohoto typu jsou navrženy tak, aby chránily pouze tělo, horní a dolní končetiny uživatele,
ale mohou být použity s příslušenstvím, které chrání ostatní části těla nositele (například obuv,
rukavice, ochranné dýchací zařízení - APR).

Oděvy jsou klasifikovány podle jmenovitého faktoru ochrany (poměr mezi koncentrací zkušebních
částic v okolní atmosféře a koncentrace zkušebních částic uvnitř oděvu), stanoveného dle poměru
k celkovému úniku dovnitř oděvu (poměr mezi koncentracemi zkušebních částic uvnitř oděvu a
uvnitř zkušební komory).

Třídy jsou následující:

PRO SVAŘOVÁNÍ A PODOBNÉ TECHNOLOGIE

Norma stanovuje požadavky na ochranné oděvy pro svářeče a pracovníky podobných oborů se
srovnatelnými riziky.

Účelem tohoto druhu ochranného oděvu je chránit nositele při rozstřiku roztaveného kovu, při
krátkodobém kontaktu s plamenem a před UV zářením. Oděv je určen k nošení v podmínkách
teploty okolí průběžně po dobu 8 hodin.

MAIVE2
	EN ISO 11611
	A1 Zkouška

VYSOCE REFLEXNÍ ODĚVY

Tato norma specifikuje požadavky na ochranný oděv, který má vizuálně upozornit na přítomnost
uživatele tak, aby byl dobře identifikovatelný a viditelný při nebezpečných situacích, a to za všech
světelných podmínek v denní době a ve světle automobilových reflektorů v noci.

Rozlišují se tři třídy oděvů s vysokou viditelností. Pro každou třídu jsou stanoveny minimální plochy,
které na oděvu musí být pošity materiálem zajišťujícím viditelnost - čím vyšší třída, tím vyšší viditelnost oděvu:

Označení:

X : třída viditelnosti oděvu (od 1 do 3)

EN ISO 20471  

2
Max. 25x

EN ISO 20471

2 : Třída viditelnosti (1 až 3)

Max. 25x : Volitelné značení, maximální počet pracích cyklů schválených pro model. Například: maximálně povolených 25 praní (zkontrolujte maximální povolenou teplotu na štítku oděvu).

Norma specifikuje požadavky a zkušební metody pro ochranné oděvy proti chladu, za teplot
nižších než -5°C (pracovníci v chladírnách a v prostředí extrémního chladu).

Rozlišujeme dva typy oděvů:

Oděvní části: součásti oděvů kryjící část těla, např. bunda s kapucí, blůza, kabátek,
Celé oděvy: oděvy kryjící celé tělo (trup + dolní končetiny), např. Kombinézy nebo kabátek s
kalhotami.

X (spodní prádlo B/C/R): /cler oděvu
X: třída prostupnosti vzduchu, AP
X: třída odolnosti proti průniku vody, WP (volitelné)

Norma EN ISO 374-5 specifikuje požadavky a zkušební metody pro ochranné rukavice určené k ochraně uživatele před mikroorganismy (plísně a baktérie, případně také viry).

Pronikání plísní a baktérií (testy podle normy EN374-2): Zkušební metoda, kterou se ověřuje těsnost rukavic vůči pronikání vody a vzduchu.

Pronikání virů (testy metodou B podle normy ISO 16604): Proces určující odolnost vůči pronikání patogenů přenášených krví.

- zkušební metoda využívající bakteriofágy Phi-X174.

Rukavice bude v závislosti na typu nést následující piktogram:

Příklady použití:

Určující je oblast využití, protože v závislosti na případu musí mít rukavice kombinaci určitých vlastností, aby splňovala stanovené požadavky na ochranu. Proto je vždy velmi důležité se v návodu k použití informovat o určených oblastech použití a výsledcích laboratorních testů. Přesto se však doporučuje předem ověřit vhodnost rukavic k určitému účelu provedením zkoušky, protože podmínky na pracovišti se mohou od laboratorních podmínek lišit, například teplotou, mírou oděru nebo stupněm degradace materiálu. EN388 ISO 23 388 OCHRANA PROTI.

Norma ISO 18889 specifikuje požadavky na ochranné rukavice pro pracovníky manipulující s pesticidy a pro pracovníky zajišťující další zpracování.

Rukavice třídy G1 jsou vhodné v případě, kdy je potenciální riziko relativně nízké. Tyto rukavice nejsou vhodné pro použití s pesticidy koncentrovaného složení, ani v případě mechanického rizika. Rukavice třídy G1 jsou nejčastěji jednorázové.

Rukavice třídy G2 jsou vhodné v případě, kdy je potenciální riziko vyšší. Jsou vhodné pro použití se zředěnými pesticidy a koncentrovanými pesticidy. Rukavice třídy G2 také splňují minimální požadavky na mechanickou pevnost, a proto jsou vhodné pro činnosti, které vyžadují rukavice s minimální mechanickou pevností.

Rukavice třídy GR chrání pouze dlaň ruky a jsou určeny pro pracovníky, kteří po aplikaci pesticidů přicházejí do styku se suchými nebo částečně suchými zbytky pesticidů na povrchu rostliny nebo pracovníky zajišťující další zpracování.

Norma EN ISO374-1 specifikuje požadavky na ochranné rukavice proti nebezpečným chemikáliím a mikroorganismům.

• Pronikání (zkoušeno podle normy EN374-2): Proces, při kterém plynné nebo kapalné látky pronikají skrz porézní materiály, švy, dírky nebo jiné nedokonalosti materiálu ochranných pracovních rukavic na nemolekulární úrovni

• Ztráta ochranných vlastností (testováno podle normy EN374-4): Stanovení fyzikální odolnosti materiálu vůči ztrátě vlastností při trvalém vystavení nebezpečným chemikáliím.

• Prostupování (zkoušeno podle normy EN374-3 nebo EN16523): Proces, kterým chemická látka při trvalém vystavení proniká materiálem ochranných rukavic na molekulární úrovni.

Verze EN ISO normy EN374-1 zavádí 3 typy ochrany proti prostupování chemických produktů:

- Typ A: Rukavice bude považována za odolnou proti prostupování chemikálií, pokud získá index užitných alespoň s hodnotou 2 pro 6 zkušebních chemických produktů z následujícího seznamu chemikálií uvedeného v následující normě.

- Typ B: Rukavice získá index užitných vlastností alespoň s hodnotou 2 pro 3 zkušební chemické produkty ze seznamu chemikálií uvedeného v normě.

- Typ C: Rukavice získá index užitných vlastností alespoň s hodnotou 1 pro 1 zkušební chemický produkt ze seznamu chemikálií uvedeného v normě.

IRAM 3610 is an Argentine standard specifying safety footwear requirements and testing methods. It covers 42 different types of tests: structural, material, minimum height, etc. The tests concern everything from impacts to the fingers (up to 200 J of energy) to finger compression (up to 1500 kg/3307 lb), and mechanical resistance of the leather, linings, insoles, tongues, outsoles, etc.

Norma EN511 specifikuje požadavky a zkušební metody pro rukavice určené pro práci v chladném prostředí do teploty -30 °C (případně až do -50 °C), kdy chlad je přenášen konvekčně anebo kontaktně. Chlad může být způsoben klimatickými podmínkami nebo může pocházet z průmyslové činnosti.

V procesu výběru ochranných rukavic proti chladu je nutné vždy brát v úvahu více parametrů, jako je okolní teplota, zdravotní stav uživatele, doba vystavení chladu, typ vykonávané aktivity apod.

Norma EN16350 stanoví další požadavky na ochranné rukavice, které jsou používány v prostředí, které zahrnuje nebo může zahrnovat hořlavé nebo výbušné zóny.

Další elektrostatické vlastnosti lze definovat pomocí EN1149-1 (odpor stanovený podél povrchu materiálu) nebo EN1149-3 (útlum náboje), ale nejsou dostatečné k posouzení ochranných rukavic rozptylujících elektrostatický náboj.

Norma EN407 stanovuje zkušební metody a všeobecné požadavky na funkčnost při vysokých teplotách a na označení rukavic a ochraně předloktí, určených k ochraně rukou před horkem nebo před ohněm. Platí pro všechny rukavice, které musí chránit ruce před horkem nebo před plameny vyskytujícími se v jedné nebo v několika z následujících forem: požár, kontaktní teplo, konvekční teplo, vyzařované teplo, malý rozstřik roztaveného kovu nebo velký rozstřik roztaveného kovu.

Pokud vykazuje výrobek odolnost vůči hořlavosti, bude piktogram                                           

Pokud výrobek nevykazuje žádnou odolnost vůči hořlavosti (0 nebo X), bude piktogram         

Referenční norma, kterou nelze uplatnit samostatně, ale vždy ve spojení s jinou normou obsahující konkrétní požadavky na parametry ochrany.

• Musí být neškodné (ph, úroveň chrómu VI atd.).

• Vyhovovat podle velikostní tabulky (viz níže).

• Vyhodnotit obratnost při nasazení, prodyšnost a pohodlí.

• Splňovat požadavky na označování, informace a pokyny pro identifikaci.

Specifikace ochranných faktorů a požadavek týkajících se faktorů filtrů určených na ochranu operátorů při sváření a příslušných technikách. Specifikace požadavků na svařovací filtry s dvojitým ochranným faktorem.

Platí pro všechny druhy individuální ochrany zraku proti nebezpečí poškození zraku, s výjimkou jaderného záření, rentgenového záření, laserového záření a infračerveného záření, emitovaných z nízkoteplotních zdrojů. Nevztahuje se na prostředky na ochranu zraku, pro které existují samostatné normy (anti-laserová ochrana zraku, sluneční brýle obecně atd.)

Norma EN388 platí pro posuzování fyzikální a mechanické odolnosti proti oděru, proříznutí, propíchnutí a roztržení u všech typů ochranných rukavic. Počínaje verzí 2016 této normy jsou zde uvedeny nové volitelné parametry.

Ochrana proti nárazu v metakarpální oblasti (záprstní kůstky): jsou-li požadovány tyto parametry, je zde uvedeno označení „P“.

Příklad označení:

4233X P

Příklady označení:

4543D ou 4X43D

Ochrana proti proříznutí čepelí, 2 zkušební metody:

EN388 6.2.: Proti nízkému až střednímu riziku proříznutí. Používá se kruhová čepel, na niž je vyvíjena konstantní síla 5 N. Čepel se pohybuje odpředu dozadu, dokud nedojde k proříznutí vzorku. Měří se počet provedených cyklů a podle něj se stanovuje odpovídající úroveň ochrany.

EN ISO 13997: Pro materiály, které během zkoušky EN388 6.2 ztupí čepel, a pro zvláště odolné materiály: pro zvýšené riziko proříznutí. Čepel je tažena přes zkušební vzorek po stanovené dráze 20 mm s přítlačnou silou 2 N a poté se zkouška provádí znovu se zvýšením síly, dokud se nedosáhne síly potřebné k proříznutí vzorku. Odpovídající úroveň ochrany se stanovuje podle síly potřebné k proříznutí vzorku. Tato metoda představuje více situací v praxi, kdy hrozí zvýšené riziko proříznutí.

Norma EN ISO 10819 stanovuje výkonnostní požadavky na tlumení vibrací pomocí rukavic, které také musí splňovat požadavky na tloušťku a rovnoměrnost antivibračního materiálu. Je třeba poznamenat, že tento typ rukavic může spíše snížit než vyloučit zdravotní rizika spojená s vibracemi přenášenými do rukou.

Faktor přenosu vibrací ve frekvenčních pásmech třetiny oktávy od 25 do 200 Hz musí být maximálně 0,90. Faktor měřený na frekvenčních pásmech třetiny oktávy od 200 do 1250 Hz, musí být maximálně 0,60.

Specifikace požadavků na automatické svařovací filtry, neboli svařovací zorníky s automatickou změnou koeficientu propustnosti. Účelem těchto zorníků je ochrana uživatelů při svařování a příbuzných pracovních postupech.

Specifikace ochranných faktorů a požadavek týkajících se faktoru ochranných filtrů vůči ultrafialovému záření.